Walk and Talk Therapy (v češtině často jako terapie při procházce nebo terapie v pohybu) je krásná a stále více uznávaná forma psychoterapie, která propojuje rozhovor s přirozeným rytmem chůze a prostředím přírody. Terapeut se s klientem setkávají venku a během „sezení“ společně chodí – většinou v parku, lese nebo na jiném klidném místě. Terapeut zůstává v roli odborníka – nejde o přátelskou procházku. Zachovává se tedy profesionální rámec terapie, přičemž jsou stěny terapeutovny vyměněny za krásu přírody 🍁

🌳 Hlavní přínosy
- Pohyb snižuje stres a úzkost
Chůze reguluje nervový systém, uvolňuje endorfiny a podporuje parasympatickou aktivaci – což se klientům pomáhá uvolnit, mluvit otevřeněji, a tím se rychleji dostat k podstatě problému. - Změna prostředí podporuje kreativitu
Příroda a pohyb stimulují divergentní myšlení, takže se snadněji vynořují nové vhledy a pohledy na danou situaci. - Menší pocit tlaku
Oční kontakt je přirozeně přerušovaný, což může snižovat napětí a usnadňovat sdílení těžkých témat. - Propojení s tělem a přítomností
Rytmus chůze, dech a vnímání okolí pomáhají zůstat „tady a teď“. - Somatický a symbolický rozměr
Chůze sama o sobě má hluboký somatický i symbolický význam. Tělo se při ní pohybuje vpřed, krok za krokem – podobně, jako se člověk posouvá svým životem a vnitřním světem. Pohyb vpřed zde není výkonem ani cílem, ale živým procesem proměny. Každý krok se stává tělesným projevem vnitřního pohybu, ochoty opustit stagnaci a zůstat v proudu života.
Tělo a psychika se propojují: když se tělo rozhýbá, často se uvolní i myšlenky, emoce či rozhodnutí, která předtím „stála na místě“. Naopak momenty, kdy klient cítí, že „nemůže jít dál“, mohou být přímým zrcadlem psychického zablokování.
🍄 Etické a praktické aspekty
- Soukromí a důvěrnost: vybereme místo, kde by se nemělo pohybovat mnoho lidí, domluvíme se, co dělat, pokud někoho potkáme.
- Zdravotní a bezpečnostní hlediska: tempo chůze přizpůsobíme klientovi, je důležité pamatovat vhodné oblečení. V případě nepříznivého počasí nebo počínající nemoci může být terapie v přírodě nahrazena klasickým sezením v terapeutovně.
- Struktura sezení: „sezení“ začíná i končí krátkým „ukotvením“ – zastavení, nasměrování, zhodnocení.
- Pokud se jedná o úplně první setkání s klientem, první sezení probíhá v terapeutovně.
Odborné reference:
Mind (UK) i APA (American Psychological Association) již zmiňují „outdoor therapy“ jako uznávanou variantu individuální terapie.
Cooley, S. J., et al. (2020). Walk and Talk therapy: a systematic scoping review of empirical research. British Journal of Guidance & Counselling.
→ Shrnuje, že tato forma terapie může zvyšovat subjektivní pohodu, snižovat stres a zlepšovat terapeutický vztah.
Prince‐Llewellyn, H., & McCarthy, P. (2024). Walking and talking for well‐being: Exploring the effectiveness of walk and talk therapy [Online]. Counselling And Psychotherapy Research, 25(2). https://doi.org/10.1002/capr.12847
→ Odkaz na plný článek
Revell, S., & McLeod, J. (2017). Therapy outside the consulting room: An autoethnographic study of walk and talk therapy. European Journal of Psychotherapy & Counselling, 19(3), 267–289.